Jednou z turistických atraktivit zámeckého areálu v Paskově je soubor soch, který je na pomezí Moravy a Slezska zcela ojedinělý.

Při hlavním vstupu, u brány předzámčí, se nacházejí barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Šebestiána. Pocházejí z počátku 18. století, kdy je nechal zhotovit František Josef z Oppersdorfu. V roce 2014 zadalo Město Paskov akademickému sochaři Jakubu Gajdovi jejich restaurování. Při něm byly sochy očištěny a doplněny o chybějící části, a to včetně kovových prvků – například šípů u sochy sv. Šebestiána nebo svatozáře s pěti hvězdami u sochy sv. Jana Nepomuckého.

Po sto letech od instalování soch křesťanských patronů obohatily areál paskovského zámku plastiky čtyř antických bohyň. Okolo roku 1810 je nechal pro zámecký park zhotovit Filip Ludvík Saint Genois. S přebudováním zámku na léčebnu byly přemístěny před jeho východní křídlo. Pokud se postavíme zády k budově zámku, můžeme se při pohledu zleva doprava postupně obdivovat nejprve Athéně (bohyni moudrosti a vedení válek), pak Niké (bohyni vítězství), dále Tyché (bohyni šťastné náhody) a nakonec Eris (bohyni sváru a rozbrojů). Mezi nimi a budovou zámku se nachází Lev, který sloužil původně jako uměleckém ztvárnění vodotrysku. Poslední sochu lze spatřit na ostrůvku na umělém toku Říčka. Jde o bájného řeckého hrdinu Herkula. Také tato socha, stejně jako Lev a antické bohyně pochází z počátku 19. století.

K Soše bohyně Athény je třeba dodat, že v parku se nachází kopie původního originálu. Ten však navštěvník může zhlénout při návštěvě paskovského zámku také. Je dominantou rekonstruovaného atria v přízemí hlavní zámecké budovy. Bájná bohyně řecké mytologie, spojována jak s moudrosti, tak schopnosti vést války, je tady často kulisou svatebních obřadů.

Miroslav Lysek